|
|
Nepoddajnost izraelsko-palestinského konfliktu: Komparace delegitimizačního diskurzu v politických projevech Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase v letech 2015-2018
Shin, David ; Oberpfalzerová, Hana (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato bakalářské práce nahlíží a analyzuje izraelsko-palestinský konflikt optikou teorie nepoddajného konfliktu Louise Kriesberga (Kriesberg, 1998) a teorií delegitimizace Daniela Bar-Tala (Bar-Tal, 1998). Práce komparujevzájemnou delegitimizaci a diskurz izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a palestinského prezidenta Mahmouda Abbase pomocí tématické diskurzivní analýzy.Práce se zabývá konkrétně teorií delegitimizace Nety Oren a Daniela Bar-Tala(Oren, Bar-Tal,2007), která se skládáz pětidimenzí typologie delegitimizace: dehumanizace, připisování negativních rysů, vyčleňování, politické nálepkování a meziskupinové srovnávání. Projevy Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase jsou vymezeny na období2015- 2018.V roce 1994 došlo k přerušení mírových dohod mezi Izraelem a Palestinou. Zároveň během tohoto období došlo ke změně charakteru konfliktu, tzv. třetí intifády, kdese jedná o sérii menších četných konfliktů. Benjamin Netanyahu a Mahmoud Abbas jako političtí vůdci obou zemí, hrají důležitou roli pro vývoj izraelsko- palestinského konfliktu. Jejich diskurz a obsah v projevech hraje důležitou roli ve společnosti, neboť udává její kurs. Oba političtí aktéři se navzájem delegitimizují aospravedlňují vlastní pozici. Netanyahuve svých projevech vyzdvihujevyspělost Izraele a delegitimizuje Palestince ve...
|
|
|
Motiv dehumanizace člověka v současném mexickém divadle: Edgar Chías, Jaime Chabaud.
Melicharová, Tereza ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Kazmar, Vít (oponent)
(česky) Tato práce se věnuje zkoumání motivu dehumanizace ve dvou současných textech mexického dramatu, hře Rashid 9/11 autora Jaime Chabauda a textu Crack o de las cosas sin nombre Edgara Chíase. První část práce se zabývá pojmem dehumanizace, jak jej vnímají současní myslitelé jako C.P. Liessmann, C.P. Lorenc, M. F Foucault, J.F. Lyotard a další. Zkoumá příčiny toho, co řada filosofů a sociologů nazývá "odlidštění" či "odumírání lidskosti" a snaží se vysledovat stopy tohoto jevu v současné hypermoderní společnosti. Další část práce se věnuje uvedení zkoumaných her do kontextu světové dramatické tvorby 20. a 21 století s důrazem na inspirační zdroje uváděné autory. Třetí část práce se pak zabývá rozborem kategorií prostoru, času a postav zkoumaných her s důrazem na analýzu a interpretaci tématu dehumanizace ve všech rovinách textu. Klíčová slova (česky) mexické drama Edgar Chías Jaime Chabaud Dehumanizace Politické divadlo
|
|
|
Nepoddajnost izraelsko-palestinského konfliktu: Komparace delegitimizačního diskurzu v politických projevech Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase v letech 2015-2018
Shin, David ; Oberpfalzerová, Hana (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato bakalářské práce nahlíží a analyzuje izraelsko-palestinský konflikt optikou teorie nepoddajného konfliktu Louise Kriesberga (Kriesberg, 1998) a teorií delegitimizace Daniela Bar-Tala (Bar-Tal, 1998). Práce komparujevzájemnou delegitimizaci a diskurz izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a palestinského prezidenta Mahmouda Abbase pomocí tématické diskurzivní analýzy.Práce se zabývá konkrétně teorií delegitimizace Nety Oren a Daniela Bar-Tala(Oren, Bar-Tal,2007), která se skládáz pětidimenzí typologie delegitimizace: dehumanizace, připisování negativních rysů, vyčleňování, politické nálepkování a meziskupinové srovnávání. Projevy Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase jsou vymezeny na období2015- 2018.V roce 1994 došlo k přerušení mírových dohod mezi Izraelem a Palestinou. Zároveň během tohoto období došlo ke změně charakteru konfliktu, tzv. třetí intifády, kdese jedná o sérii menších četných konfliktů. Benjamin Netanyahu a Mahmoud Abbas jako političtí vůdci obou zemí, hrají důležitou roli pro vývoj izraelsko- palestinského konfliktu. Jejich diskurz a obsah v projevech hraje důležitou roli ve společnosti, neboť udává její kurs. Oba političtí aktéři se navzájem delegitimizují aospravedlňují vlastní pozici. Netanyahuve svých projevech vyzdvihujevyspělost Izraele a delegitimizuje Palestince ve...
|
|
|
Dehumanizace jako rizikový faktor používání digitálních technologií v kontextu sociální práce
Brezina, Lukáš ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá rizikem dehumanizace při použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Práce obsahuje historii vzniku digitálních technologií v kontextu společenských změn. Zabývá se základními pravidly uvozujícími principiální fungování a vývoj digitálních technologií a robotiky. V práci jsou popsány a shrnuty základní informace o možnostech i rizicích použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Ve svém závěru také obsahuje názory několika odborných a politických autorit vyjadřujících se k danému tématu. Tato práce by chtěla přispět k prohloubení a zintenzivnění debaty nad riziky spojenými s dehumanizací oboru sociální práce v kontextu problematiky použití digitálních technologií a robotizace.
|
|
|
Motiv dehumanizace člověka v současném mexickém divadle: Edgar Chías, Jaime Chabaud.
Melicharová, Tereza ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Kazmar, Vít (oponent)
(česky) Tato práce se věnuje zkoumání motivu dehumanizace ve dvou současných textech mexického dramatu, hře Rashid 9/11 autora Jaime Chabauda a textu Crack o de las cosas sin nombre Edgara Chíase. První část práce se zabývá pojmem dehumanizace, jak jej vnímají současní myslitelé jako C.P. Liessmann, C.P. Lorenc, M. F Foucault, J.F. Lyotard a další. Zkoumá příčiny toho, co řada filosofů a sociologů nazývá "odlidštění" či "odumírání lidskosti" a snaží se vysledovat stopy tohoto jevu v současné hypermoderní společnosti. Další část práce se věnuje uvedení zkoumaných her do kontextu světové dramatické tvorby 20. a 21 století s důrazem na inspirační zdroje uváděné autory. Třetí část práce se pak zabývá rozborem kategorií prostoru, času a postav zkoumaných her s důrazem na analýzu a interpretaci tématu dehumanizace ve všech rovinách textu. Klíčová slova (česky) mexické drama Edgar Chías Jaime Chabaud Dehumanizace Politické divadlo
|
|
|
Příčiny genocidy ve Rwandě: Psychologické aspekty
Burešová, Jana ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Diskriminace etnických skupin má ve Rwandě hluboké kořeny. Po mnoho desítek let byli Tutsiové označováni za ty, jejichž úkolem je zemi řídit, a s Hutuy bylo jednáno jako s těmi, co se jim musí podřídit. Léta se stupňující nenávist Hutuů vyústila v převrat v roce 1959 a následné perzekuce Tutsiů. Skrytá zášť však přetrvávala. Záminkou pro její obnovení se stal vpád RPF do země na počátku devadesátých let, jenž rovněž představoval jeden z hlavních předpokladů nejrychlejší genocidy v dějinách. Cílem této práce je identifikovat aktéry, kteří měli na tehdejší události přímo či nepřímo vliv, vymezit jejich motivy, zhodnotit důsledky jejich rozhodnutí a na základě toho je rozřadit mezi pachatele, bystandry a zachránce. Záměrem identifikace psychologických aspektů hutuských pachatelů je především analýza procesu rozlišování na skupiny My a Oni, s jeho typickými znaky a důsledky, a dehumanizačních praktik s důrazem zejména na její jazykové formy. V souvislosti s tím tato práce poukazuje na klíčový význam rwandských médií nenávisti, která do značné míry determinovala propagandu zaměřenou proti Tutsiům.
|
host ::
RSS.